Z hor divokej tymián: Příběh písně, která dobyla česká srdce

Základní informace o písni a autorovi

Píseň Z hor divokej tymián patří mezi nejznámější skladby českého folkového zpěváka a písničkáře Wabi Daňka, který ji složil v roce 1983. Tato píseň se stala jedním z nejvýznamnějších děl české folkové scény a dodnes je považována za kultovní skladbu, která oslovuje posluchače napříč generacemi. Wabi Daněk, vlastním jménem Stanislav Daněk, vytvořil text i hudbu této písně během svého pobytu na horách, kde často nacházel inspiraci pro svou tvorbu.

Skladba byla poprvé oficiálně vydána na albu Rosa na kolejích v roce 1984 vydavatelstvím Panton. Píseň vypráví příběh o lásce k horám, svobodě a divokém tymiánu, který symbolizuje čistotu přírody a nespoutanost lidského ducha. Charakteristický rukopis Wabiho Daňka se v této skladbě projevuje jak v poetických textech, tak v typickém folkovém aranžmá s dominantní akustickou kytarou.

Wabi Daněk se narodil 30. ledna 1947 v Praze a zemřel 16. listopadu 2017. Během své kariéry se stal jednou z nejvýraznějších osobností českého folku a trampské písně. Jeho tvorba byla silně ovlivněna americkou country hudbou a českým trampingem. Z hor divokej tymián vznikla v období, kdy autor pravidelně cestoval po českých horách a trampských osadách, což se výrazně promítlo do atmosféry písně.

Melodická struktura písně je postavena na jednoduchém, ale působivém akordickem doprovodu, který dokonale podtrhuje hloubku textu. Refrén písně Z hor divokej tymián, z hor ho posílám se stal tak známým, že ho dokáží zpívat i lidé, kteří jinak folkovou hudbu pravidelně neposlouchají. Píseň získala několik ocenění a pravidelně se umisťovala na předních příčkách různých hudebních anket.

Význam písně pro českou kulturu je nepopiratelný. Stala se součástí repertoáru mnoha táborových ohňů, festivalů a folkových setkání. Její poselství o svobodě, lásce k přírodě a touze po autentickém životě rezonuje s posluchači i v současné době. Wabi Daněk v této skladbě dokázal spojit osobní prožitek s univerzálním poselstvím, což je jeden z důvodů, proč píseň přetrvává v české hudební paměti.

Text písně obsahuje řadu poetických obrazů a metafor, které odkazují na vztah člověka k přírodě a horám. Symbolika divokého tymiánu představuje nejen konkrétní rostlinu, ale také svobodu, čistotu a nespoutanost horské přírody. Autor v písni mistrovsky pracuje s českým jazykem a vytváří atmosféru, která posluchače přenáší do prostředí hor a divočiny.

Vznik písně v roce 1981

Píseň Z hor divokej tymián vznikla v létě roku 1981 během pobytu Wabiho Daňka na chalupě v Krkonoších. Toto období bylo pro autora velmi inspirativní, neboť trávil čas v malebném prostředí horské přírody, která se stala přímým podnětem pro vznik této legendární skladby. Daněk tehdy procházel osobně náročným obdobím a hory mu poskytovaly potřebný klid a prostor k přemýšlení.

Jednoho večera, kdy seděl na verandě své chalupy a pozoroval západ slunce nad horskými štíty, začal si pobrukovat melodii, která se mu vynořila v hlavě. První verše písně vznikly spontánně, inspirovány vůní divokého tymiánu, který rostl v okolí chalupy. Původně Daněk nezamýšlel píseň vůbec zveřejnit, považoval ji za příliš osobní výpověď. Text popisující vztah člověka k horám a přírodě vznikal postupně během několika dnů.

Zajímavostí je, že původní verze textu byla výrazně delší než ta, kterou dnes všichni znají. Daněk později některé sloky vyškrtl, aby píseň získala kompaktnější podobu. V původním znění obsahovala dokonce narážky na tehdejší politickou situaci, které byly nakonec z finální verze vypuštěny. První veřejné představení písně proběhlo na malém festivalu v Jilemnici, kde sklidila nečekaný úspěch.

Proces vzniku písně ovlivnila také Daňkova tehdejší životní situace - rozvod s první ženou a následné hledání nového směru v životě. Horské prostředí mu poskytovalo útěchu a inspiraci, což se přímo odrazilo v textu písně. Původně zamýšlel skladbu jako ryze soukromou záležitost, jakýsi osobní deník v hudební podobě.

Na definitivní podobě písně se podílel i Daňkův přítel a hudebník Miloš Dvořáček, který pomohl s aranžmá a navrhl některé změny v melodii. Finální verze byla dokončena v září 1981 a poprvé oficiálně nahrána v improvizovaném studiu v Liberci. Daněk později vzpomínal, že právě tato píseň znamenala zlomový bod v jeho kariéře a otevřela mu dveře k širšímu publiku.

Zajímavým faktem je také to, že původně měla píseň jiný název - Horský tymián, ale na doporučení přátel byl název změněn na současnou podobu. Text písně prošel několika úpravami, než získal svou konečnou podobu, přičemž některé původní verše se dochovaly pouze v Daňkových osobních zápisech. Autor později přiznal, že právě spontánnost vzniku a autentičnost prožitku byly klíčové pro úspěch písně u posluchačů.

Žánrové zařazení do folkové hudby

Píseň Z hor divokej tymián se svým charakterem jednoznačně řadí do žánru folkové hudby, který v českém prostředí získal specifickou podobu zejména v průběhu 60. a 70. let 20. století. Skladba obsahuje typické folkové prvky, jako je důraz na textovou složku, použití akustických nástrojů a melodická jednoduchost, která však neztrácí na působivosti. Spirituál kvintet, který píseň proslavil, patří mezi nejvýznamnější představitele českého folku a významně přispěl k etablování tohoto žánru na české hudební scéně.

Folkový charakter písně se projevuje především v její instrumentaci, kde dominuje akustická kytara doplněná vícehlasým vokálním projevem, což je pro folk typické. Text písně, který poeticky zachycuje přírodní motivy a lidské emoce, také odpovídá folkovému žánru, který často pracuje s metaforami a obrazným vyjádřením. Významným prvkem je také určitá melancholie a nostalgie, která je pro českou folkovou tvorbu charakteristická.

V kontextu české folkové scény představuje Z hor divokej tymián klasické dílo, které v sobě spojuje prvky tradičního amerického folku s českou folkovou tradicí. Tato syntéza se projevuje jak v melodické struktuře, tak v textové rovině, kde se mísí univerzální témata s typicky českým způsobem jejich uchopení. Píseň také reprezentuje období, kdy se český folk formoval jako svébytný hudební směr, který dokázal reagovat na společenské a kulturní změny své doby.

Důležitým aspektem žánrového zařazení je také způsob interpretace, který klade důraz na přirozenost a autenticitu. Spirituál kvintet při provedení písně využívá charakteristické folkové harmonie a vokální aranžmá, které podtrhují její žánrovou příslušnost. Píseň se tak stala vzorem pro mnoho dalších folkových interpretů a ovlivnila vývoj české folkové scény.

V širším kontextu české hudební kultury představuje Z hor divokej tymián most mezi tradičním folkem a moderní písničkářskou tvorbou. Její vliv lze sledovat v tvorbě následujících generací folkových muzikantů, kteří z ní čerpali inspiraci jak po stránce hudební, tak textové. Píseň také dokládá schopnost folkového žánru adaptovat se na místní kulturní podmínky při zachování své základní identity.

Zařazení písně do folkového žánru není pouze formální klasifikací, ale odráží její hluboké propojení s tradicemi a hodnotami, které folk reprezentuje. Jedná se o autentický projev české folkové kultury, který si zachovává svou uměleckou hodnotu i po desetiletích od svého vzniku. Píseň tak zůstává důležitým příkladem toho, jak může folková hudba spojovat tradici s moderním hudebním výrazem a oslovovat posluchače napříč generacemi.

Hlavní téma písně a textový rozbor

Píseň Z hor divokej tymián se tematicky zaměřuje na hluboký vztah člověka k přírodě a horám, přičemž využívá poetických obrazů a metafor k vyjádření osobního prožitku vypravěče. Text písně pracuje s motivem horské krajiny jako symbolem svobody a čistoty, kde divoký tymián představuje esenci přírodní nedotčenosti a autenticity. Autor textu, Zdeněk Rytíř, mistrně propojil přírodní motivy s existenciálními otázkami lidského bytí.

Parametr	Informace
Název písně	Z hor divokej tymián
Interpret	Žalman & spol.
Žánr	Folk
Rok vydání	1987
Album	Z hor divokej tymián
Autor hudby	Pavel Lohonka Žalman
Autor textu	Pavel Lohonka Žalman

V první sloce se setkáváme s obrazem hor jako místa útěchy a úniku před každodenností. Verše Z hor divokej tymián, z hor vůně jehličí evokují smyslový prožitek, který je umocněn přírodními aromaty. Tato atmosféra je dále rozvíjena odkazy na modrej len a bílej sníh, čímž vzniká komplexní barevná paleta horské scenérie. Symbolika barev zde není náhodná - modrá reprezentuje svobodu a duchovní rozměr, zatímco bílá čistotu a neposkvrněnost horské krajiny.

Refrén písně obsahuje klíčové poselství o hledání vnitřního klidu a harmonie. Verše Tam někde je můj cíl, tam někde je můj klid naznačují, že hory představují nejen fyzické místo, ale především duchovní prostor pro nalezení vlastního já. Opakování těchto veršů zdůrazňuje touhu po dosažení vnitřního míru a současně vytváří mantru, která podtrhuje meditativní charakter celé skladby.

V dalších slokách se text věnuje kontrastu mezi civilizací a přírodním světem. Zmínky o cestách zpátky a stezkách symbolizují životní pouť a hledání vlastní identity. Autor pracuje s motivem návratu, který není jen fyzickým návratem do hor, ale především návratem k vlastním kořenům a autentickému bytí. Tymián, jako hlavní rostlinný symbol písně, reprezentuje léčivou sílu přírody a její schopnost obnovovat lidskou duši.

Text písně obsahuje také významnou časovou rovinu, kdy střídání ročních období a přírodních cyklů odráží koloběh života. Zmínky o sněhu a vůni jehličí evokují zimní období, zatímco tymián a len připomínají letní horskou krajinu. Tato cyklická struktura podporuje myšlenku věčného návratu a propojení člověka s přírodními rytmy.

Závěrečná část textu graduje v poselství o nalezení vlastního místa ve světě. Horská krajina zde vystupuje jako prostor osobní transformace, kde člověk může objevit svou pravou podstatu daleko od shonu civilizace. Autor tak vytváří působivou metaforu životní cesty, kde hory představují nejen fyzickou výzvu, ale především duchovní vrchol, k němuž člověk směřuje.

Wabi Daněk jako interpret písně

Wabi Daněk se stal neodmyslitelně spjatým s písní Z hor zní divokej tymián, kterou poprvé nahrál v roce 1983. Jeho interpretace této skladby se stala natolik ikonickou, že mnoho posluchačů ji považuje za jeho vlastní autorskou tvorbu, přestože se jedná o cover verzi americké folkové písně Wild Mountain Thyme. Daněk dokázal původní melodii a text dokonale adaptovat do českého prostředí a vtisknout jí osobitý charakter, který rezonuje s českou folkovou tradicí.

Způsob, jakým Daněk píseň interpretoval, byl charakteristický jeho specifickým hlasovým projevem - lehce chraplavým, ale přesto melodickým hlasem, který dokonale vystihoval atmosféru písně. Jeho kytarový doprovod byl záměrně jednoduchý, ale účinný, což umožňovalo vyniknout především textu a melodii. Daněk často píseň hrával na svých koncertech v různých variacích, někdy sám s kytarou, jindy s doprovodem dalších muzikantů.

Významným aspektem Daňkovy interpretace bylo, že dokázal zachovat původní náladu skladby, ale zároveň ji obohatil o specificky český kontext. Text písně v jeho podání získal nový rozměr, který rezonoval s českým publikem a stal se hymnou trampského a folkového hnutí. Daněk dokázal v písni zdůraznit prvky nostalgie, touhy po svobodě a lásky k přírodě, které byly charakteristické pro českou trampskou kulturu.

V průběhu let se Daňkova verze Z hor zní divokej tymián dočkala několika studiových nahrávek. Nejznámější verze pochází z alba Rosa na kolejích z roku 1984, kde píseň získala definitivní podobu, kterou známe dodnes. Daněk při nahrávání spolupracoval s předními českými folkovými muzikanty, kteří pomohli vytvořit charakteristický zvuk skladby.

Zajímavostí je, že Daněk píseň často hrával v mírně odlišných variantách, experimentoval s tempem i aranžmá. Na koncertech někdy měnil dynamiku skladby, přidával improvizované prvky nebo upravoval frázování. Přesto základní emotivní náboj písně zůstával vždy zachován. Jeho interpretace byla natolik přesvědčivá, že ovlivnila celou generaci následujících folkových muzikantů.

Daňkův přístup k písni byl charakteristický také tím, že ji dokázal zasadit do kontextu svého širšího repertoáru. Často ji hrával v kombinaci s dalšími skladbami s podobnou tématikou, čímž vytvářel na koncertech působivé tematické bloky. Píseň se stala nedílnou součástí jeho koncertního repertoáru a publikum ji pravidelně vyžadovalo jako přídavek. Daněk dokázal každé provedení písně učinit jedinečným, přestože ji musel za svou kariéru zahrát nesčetněkrát.

V posledních letech své kariéry Wabi Daněk píseň interpretoval s ještě větší hloubkou a emocionalitou, což souviselo s jeho životními zkušenostmi a vyzrálostí. Jeho podání tak získávalo další rozměr a dokazovalo, že i po desetiletích může interpret najít v písni nové významy a nuance.

Hudební aranžmá a použité nástroje

Píseň Z hor divokej tymián se vyznačuje propracovaným hudebním aranžmá, které dokonale podtrhuje její folkovou podstatu a horskou atmosféru. Dominantním nástrojem je akustická kytara, na kterou hraje sám Žalman charakteristickým způsobem střídavého úhozu, který vytváří typický rytmický základ skladby. Kytarový doprovod je postaven na jednoduchém, ale účinném střídání akordů v mollové tónině, což dodává písni melancholický nádech.

V instrumentaci významnou roli hraje také druhá doprovodná kytara, která vytváří jemné melodické linky a arpegia, čímž obohacuje základní harmonickou strukturu. Charakteristickým prvkem aranžmá jsou vokální harmonie, kde se prolínají mužské a ženské hlasy členů skupiny. Tyto vícehlasé vokály jsou typickým znakem Žalmanova folku a významně přispívají k celkovému zvukovému obrazu skladby.

Důležitým prvkem je také použití příčné flétny, která dodává písni vzdušnost a evokuje horskou přírodu. Flétna se objevuje především v mezihře mezi slokami a vytváří melodické ozdoby, které podtrhují lyrickou náladu skladby. V některých live verzích písně se objevuje také housle, jejichž melancholické tóny dokonale korespondují s nostalgickou atmosférou textu.

Basová linka je záměrně střídmá a decentní, postavená především na základních harmonických tónech, což umožňuje vyniknout ostatním nástrojům a především textu. V původní studiové verzi byl použit kontrabas, který svým akustickým charakterem perfektně zapadá do folkového soundu skladby.

Perkusní sekce je minimalistická, omezuje se především na jemné použití tamburíny a občasné rytmické akcenty na cajon, což odpovídá intimnímu charakteru písně. V živých vystoupeních se občas objevuje také djembe, které dodává rytmické sekci větší dynamiku.

Celkové aranžmá je postaveno tak, aby maximálně podpořilo sílu textu a vytvořilo atmosféru horské přírody. Jednotlivé nástroje se vzájemně doplňují a vytvářejí kompaktní zvukový celek, přičemž žádný z nich nepřebírá dominantní roli na úkor ostatních. Charakteristické je také střídání dynamiky mezi slokami a refrény, kde se postupně přidávají další nástroje a vokály.

V modernějších verzích písně lze zaznamenat také subtle použití elektronických efektů, především jemného dozvuku (reverb) a chorus efektu na kytarách, což písni dodává současnější zvuk, ale stále respektuje její folkovou podstatu. Aranžmá se v průběhu let mírně vyvíjelo, ale vždy si zachovalo svůj charakteristický rukopis a respekt k původní verzi.

Z hor divokej tymián voní, jak vůně z dětství mého, co v duši mé se honí, ten příběh času dávného

Zdeněk Svěrák

Popularita písně mezi trampskou komunitou

Píseň Z hor divokej tymián se stala jedním z nejvýznamnějších symbolů trampského hnutí v Československu. Její melodie a text rezonovaly mezi trampy již od počátku šedesátých let, kdy ji Wabi Daněk poprvé představil u táborových ohňů. Trampská komunita ji přijala za svou především díky její autenticitě a schopnosti vystihnout podstatu trampského života a lásky k přírodě.

V průběhu let se píseň stala neodmyslitelnou součástí každého většího trampského setkání, potlachů a festivalů. Její popularita mezi trampy nebyla založena pouze na chytlavé melodii, ale především na hlubokém poselství o svobodě, přírodě a přátelství, které jsou základními pilíři trampské filozofie. Trampové si píseň předávali z generace na generaci, a tak se stala jakýmsi hudebním dědictvím této specifické subkultury.

Na trampských osadách se Z hor divokej tymián hrála a zpívala při každé příležitosti, často jako jedna z posledních písní večera, kdy již dohasínal oheň a nálada byla nejvíce nostalgická. Píseň se stala tak populární, že ji znali i lidé, kteří se k trampingu přímo nehlásili, ale sympatizovali s jeho hodnotami a životním stylem. V trampských zpěvnících měla své čestné místo a často byla označována jako trampská hymna.

Zajímavým fenoménem je, že různé trampské osady si vytvářely vlastní varianty interpretace této písně, přidávaly druhé hlasy nebo měnily tempo podle svých představ. Tato různorodost interpretací ještě více přispěla k popularitě písně, protože každá osada si ji mohla přivlastnit a prezentovat svým jedinečným způsobem. Píseň se stala také oblíbeným prvkem při kytarových soutěžích na trampských festivalech, kde různí interpreti předváděli své vlastní aranže.

V devadesátých letech, kdy došlo k určitému oživení trampského hnutí, píseň znovu získala na popularitě i mezi mladší generací trampů. Ti ji objevovali jako autentický odkaz svých předchůdců a přijímali ji za svou. Její nadčasové poselství o svobodě a lásce k přírodě rezonovalo i v době, kdy se společnost rapidně měnila. Pro mnohé trampy představovala píseň spojení s tradicemi a hodnotami, které považovali za důležité zachovat.

V současnosti zůstává Z hor divokej tymián jednou z nejhranějších písní na trampských setkáních a její popularita neklesá ani mezi mladými příznivci trampingu. Je považována za jeden z nejvýznamnějších příspěvků do pokladnice trampské hudby a její význam pro trampskou komunitu daleko přesahuje běžnou oblíbenost písně. Představuje most mezi různými generacemi trampů a symbolizuje kontinuitu trampského hnutí v českých zemích.

Ocenění a významná vystoupení s písní

Píseň Z hor divokej tymián získala mimořádný ohlas již při svém prvním uvedení na festivalu Porta v roce 1986, kde ji Žalman & spol. představili poprvé širšímu publiku. Skladba okamžitě zaujala porotu i diváky svou autenticitou a silným emotivním nábojem. V následujícím roce se stala jednou z nejžádanějších písní na folkových festivalech po celé republice. Významným milníkem bylo vystoupení na festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou v roce 1988, kde píseň zazněla v doprovodu rozšířené kapely včetně hostujících muzikantů.

Skladba se dočkala několika prestižních ocenění, včetně ceny za nejlepší folkovou píseň roku 1987 udělovanou Československým rozhlasem. V anketě posluchačů Radia Proglas se pravidelně umisťovala na předních příčkách v kategorii nejoblíbenější folková píseň. Významné bylo také její zařazení do výběru nejdůležitějších českých folkových skladeb dvacátého století, který sestavovala odborná porota hudebních publicistů v roce 2000.

Pavel Žalman Lohonka s písní vystupoval na mnoha významných akcích, včetně benefičních koncertů a charitativních vystoupení. Mimořádný ohlas mělo provedení skladby na koncertě k 20. výročí sametové revoluce na Václavském náměstí v Praze, kde ji společně s autorem zpívaly tisíce lidí. Píseň se také stala pravidelnou součástí velkých folkových festivalů jako Zahrada, Prázdniny v Telči či Mohelnický dostavník.

V roce 2005 byla skladba zařazena do projektu Písně domova, který mapoval nejvýznamnější české písně s lidovým charakterem. Při této příležitosti byla nahrána nová verze s orchestrálním aranžmá, která ukázala další možnosti interpretace této původně prosté folkové písně. Významným uznáním bylo také zařazení skladby do učebnic hudební výchovy pro základní školy, čímž se dostala k dalším generacím posluchačů.

V roce 2015 při příležitosti třicátého výročí vzniku písně uspořádal Pavel Žalman Lohonka speciální koncertní turné, během kterého skladba zazněla v různých úpravách a s různými hosty. Vrcholem bylo vystoupení v pražské Lucerně, kde píseň společně s autorem zazpíval pěvecký sbor a několik významných osobností české folkové scény. Tato událost potvrdila, že Z hor divokej tymián se stala skutečnou folkovou klasikou, která přesáhla hranice žánru a získala si pevné místo v české hudební kultuře.

Píseň dodnes pravidelně zaznívá na významných kulturních akcích a její poselství o lásce k přírodě a domovu zůstává stále aktuální. Je často interpretována mladými muzikanty a folkovými skupinami, což dokazuje její nadčasovost a univerzální sdělení, které oslovuje posluchače napříč generacemi.

Coververze a další zpracování písně

Píseň Z hor divokej tymián se během let dočkala mnoha zajímavých coververzí a různých hudebních zpracování. Mezi nejvýznamnější interprety, kteří se chopili této skladby, patří především slovenská skupina Fragile, která ji představila v působivém a cappella aranžmá. Jejich verze, vydaná v roce 2010, přinesla písni zcela nový rozměr a ukázala její potenciál i v moderním pojetí. Zajímavostí je, že Fragile zachovali původní text, ale obohatili jej o vícehlasé vokální harmonie.

V roce 2013 se písně ujala folková skupina Žalman & spol. společně s Spirituál kvintetem, kteří ji nahráli pro své společné album. Tato verze je charakteristická propojením typického folkového zvuku s duchovními prvky, které jsou pro Spirituál kvintet typické. Vznikla tak unikátní fúze, která podtrhla spirituální rozměr původní skladby.

Netradiční zpracování představila také Monika Absolonová během svého vystoupení na festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Její popové pojetí sice vzbudilo rozporuplné reakce u tradičních folkových posluchačů, ale přivedlo k písni nové publikum z řad mladší generace. Absolonová skladbu obohatila o moderní aranžmá s výraznějšími rytmickými prvky.

Na různých folkových festivalech se pravidelně objevují i další interpretace této písně. Významné zpracování představil Vlasta Redl se svou kapelou, který písni vtiskl charakteristický moravský nádech a obohatil ji o cimbálové pasáže. Jeho verze se stala oblíbenou zejména na moravských folkových scénách a přispěla k rozšíření povědomí o písni v tomto regionu.

V roce 2018 se píseň dočkala i orchestrálního zpracování v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Tato verze, ačkoliv instrumentální, dokázala zachytit původní atmosféru skladby a současně ji povýšit do nové umělecké roviny. Orchestrální aranžmá vytvořil uznávaný skladatel Jan Jirucha, který dokázal zachovat folkovou duši písně i v symfonickém hávu.

Zajímavým počinem bylo také zpracování písně studentským souborem JAMU v Brně, který ji představil v rámci projektu Folklor v novém kabátě. Jejich verze kombinovala prvky klasické hudby s moderními elektronickými prvky, což vedlo k vytvoření originální fúze žánrů. Tento experiment ukázal, že píseň má potenciál oslovit i posluchače současné alternativní scény.

V posledních letech se objevilo také několik zajímavých coververzí od začínajících umělců na YouTube a dalších streamovacích platformách. Tyto interpretace často přinášejí svěží pohled na klasickou skladbu a dokazují, že Z hor divokej tymián si nachází cestu i k současné generaci muzikantů a posluchačů. Píseň tak žije dál v různých podobách a kontinuálně inspiruje nové umělce k vlastnímu uchopení jejího poselství.

Odkaz písně v české folkové hudbě

Píseň Z hor divokej tymián se stala jedním z nejvýznamnějších symbolů českého folkového hnutí a její odkaz přetrvává v české hudební kultuře dodnes. Skladba, kterou proslavila Žalman a spol., se dotýká hlubokých témat svobody, přírody a lidské touhy po autentickém životě. V době normalizace představovala pro posluchače více než jen obyčejnou píseň - byla tichým manifestem odporu proti tehdejšímu režimu a vyjádřením touhy po svobodě.

Melodie a text písně se předávaly mezi muzikanty u táborových ohňů, na festivalech a v klubech, kde se scházeli příznivci folkové hudby. Její poselství rezonovalo zejména mezi mladými lidmi, kteří v ní nacházeli útěchu a naději v době politického útlaku. Text písně, který hovoří o divokém tymiánu rostoucím v horách, se stal metaforou pro nespoutanou lidskou duši a touhu po svobodě.

V průběhu let se píseň stala součástí repertoáru mnoha folkových interpretů a inspirovala vznik dalších skladeb s podobnou tématikou. Její vliv lze vysledovat v tvorbě následujících generací folkových muzikantů, kteří navazují na její odkaz a dále rozvíjejí témata svobody, přírody a autenticity. Píseň se pravidelně objevuje na folkových festivalech, kde ji společně zpívají interpreti i publikum, což svědčí o její nadčasovosti a univerzální platnosti jejího poselství.

Významný je také vzdělávací aspekt písně, která se stala součástí repertoáru školních pěveckých sborů a táborových zpěvníků. Mladší generace tak přichází do kontaktu s důležitým dědictvím české folkové hudby a učí se chápat historický kontext, ve kterém píseň vznikla. Její jednoduchá, ale působivá melodie a hluboký text pomáhají předávat hodnoty svobody a úcty k přírodě dalším generacím.

V současné době píseň Z hor divokej tymián nadále inspiruje muzikanty k novým interpretacím a aranžím. Její poselství zůstává aktuální i v době svobody, kdy připomíná důležitost osobní integrity, vztahu k přírodě a autentického života. Píseň se stala součástí českého kulturního dědictví a její význam přesahuje hranice folkového žánru. Představuje most mezi různými generacemi posluchačů a připomíná důležité hodnoty, které jsou základem české folkové tradice.

Odkaz písně se projevuje také v tom, jak ovlivnila způsob, jakým čeští folkoví muzikanti přistupují k tvorbě nových písní. Její poetika a důraz na propojení člověka s přírodou se staly vzorem pro mnoho současných autorů. V době, kdy se společnost potýká s environmentálními problémy a otázkami osobní svobody, zůstává píseň Z hor divokej tymián relevantním připomenutím hodnot, které jsou pro lidskou společnost nezbytné.